Moderní člověk žije ve stavu nekonečného informačního šumu a společenského tlaku. Jsme zvyklí, že svět se rychle mění, ale v posledních letech se rychlost těchto změn stala kritickou. Psychologové zaznamenali masový jev zvaný „únava z nejistoty“. Nejde jen o špatnou náladu, ale o hluboké vyčerpání zdrojů psychiky, která už nedokáže vytvářet dlouhodobé plány.
Proč mozek vyžaduje předvídatelnost
Náš mozek je evolučně nastaven tak, aby hledal vzory. Pro přežití bylo pro naše předky důležité vědět, že po zimě přijde jaro a že některé bobule budou vždy jedlé. Když se vnější prostředí stane chaotickým, kognitivní zátěž se mnohonásobně zvyšuje.
-
Neustálé vyhledávání hrozeb způsobuje, že nadledvinky produkují kortizol v pozadí.
-
Absence jasného horizontu plánování nás zbavuje pocitu kontroly nad vlastním životem.
-
Potřeba rozhodovat se v podmínkách nedostatku spolehlivých informací vede k analytické paralýze.
Fenomén informačního přetížení
Technologie se staly hlavním spouštěčem nestability. Zprávy o krizích, klimatických změnách a ekonomických výkyvech dostáváme v reálném čase. Digitální hygiena dnes není pouhou radou, ale způsobem, jak si udržet duševní zdraví. Když z každého zařízení přicházejí špatné zprávy, psychika spustí obranný mechanismus – tzv. emoční otupělost. Lidé se přestávají vciťovat a zajímat o to, co se děje, jen aby se ochránili před vyhořením.
Ztráta orientace a hledání nových významů
V minulosti zajišťovaly stabilitu vnější instituce: kariéra v jedné firmě, rodinné tradice, jasné sociální výtahy. Dnes se tyto pilíře staly křehkými.
-
Práce už není zárukou jistoty kvůli automatizaci a umělé inteligenci.
-
Tradiční životní scénáře jsou zpochybňovány.
-
Sociální vazby se kvůli vysoké mobilitě obyvatelstva stávají povrchními.
V takových podmínkách je člověk nucen hledat oporu spíše v sobě než ve vnějším světě. To vyžaduje obrovské energetické výdaje, na které v současné době nemá každý sílu.
Fyziologické důsledky stresu
Dlouhodobý život ve stavu „pozastavené animace“ se podepisuje na fyzickém zdraví. Únava z nestability se projevuje poruchami spánku, problémy se soustředěním a sníženou imunitou. Tělo vynakládá veškerou energii na přizpůsobení se novým vstupům a nezbývají mu zdroje na zotavení a kreativitu. Místo rozvoje volíme režim úspory energie, což vede ke stagnaci ve všech oblastech života.
Touha po odpočinku a předvídatelnosti je přirozenou reakcí těla na nadměrný chaos v prostředí. Rozpoznání vlastní únavy se stává prvním krokem k znovuzískání osobního prostoru a nalezení odolnosti v měnícím se světě. Schopnost zpomalit v čase a omezit tok přicházejících informací je dnes ceněna mnohem více než schopnost donekonečna se přizpůsobovat očekáváním druhých lidí.
Stabilita duševního stavu v podmínkách vnější bouře se stává hlavní dovedností přežití v moderní společnosti.
